Návštěva pedagogicko-psychologické poradny

Návštěva psychologa bývá pro rodiče i dítě často neznámou situací. Z toho důvodu mohou mít zkreslené očekávání, mnohdy provázené nejistotou případně strachem z  falešné  stigmatizace (vyšetření psychologem degraduje dítě na nedostatečně schopné).

K posouzení školní zralosti využívá psycholog krom rozhovoru s dítětem a rodičem standardizovanou baterii testů (zajištěna je tedy objektivita a možnost srovnání dítěte s průměrem). Psycholog hodnotí rozumové schopnosti dítěte, praktické dovednosti nutné pro zvládání požadavků první třídy, práceschopnost a některé osobnostní rysy.

Obvyklou praxí bývá úvodní rozhovor psychologa s rodičem. Stěžejní otázkou je, jaký má rodič názor na načasování nástupu dítěte do školy. Psycholog se zajímá o fungování dítěte v mateřské škole, o jeho zájmy, vztahy s vrstevníky, orientačně se vyptá na to, co dítě zvládá nebo v čem má potíže právě v souvislosti se školou požadovanými dovednostmi (zájem o kreslení, počítání, knížky…). Důležitou součástí úvodního pohovoru je i podrobná anamnéza – orientační zmapování rodinné situace (vzdělání rodičů, počet a věk sourozenců, event. choroby v rodině…), případné aktuální adaptačně náročné situace v rodině, osobní anamnéza dítěte zahrnující i prenatální období a okolnosti porodu (dále pak motorický vývoj a vývoj řeči, nástup do mateřské školy a adaptaci na ni, případné zdravotní obtíže dítěte nebo jiná omezení…).

Poté následuje samotné psychologické vyšetření. Dítě s psychologem obvykle zůstává samo. Odloučení od rodiče a schopnost spolupracovat s cizím dospělým je rovněž jedním ze znaků vyzrálosti dítěte. Odmítá-li dítě odloučení od rodiče, je možné vyšetření provést za jeho přítomnosti.

Konkrétně psycholog v kontaktu s dítětem zjišťuje úroveň jeho všeobecné informovanosti, verbální pohotovost a schopnost řešit běžné sociální situace. Součástí testové baterie je i zkouška početních dovedností. V neverbálních testech dítě pracuje s obrázky (porovnává, hledá chybějící detaily…), pro posouzení schopnosti prostorové orientace a praktického logického myšlení skládá kostky dle předlohy. Dále dítě kreslí dle zadaného tématu, napodobuje jednoduché geometrické obrazce případně tvary psacích písmen. Psycholog testuje schopnost sluchové diferenciace, dítě sluchem určuje první a poslední hlásku ve slově, rytmizuje básničku. Obvykle psycholog při předškolním vyšetření posuzuje i lateralitu (dominanci ruky a oka).

Celé vyšetření obvykle trvá půl hodiny až hodinu. Většina úkolů má formu hry, střídají se verbální a neverbální aktivity, dítě je průběžně chváleno a povzbuzováno.

Na závěr opět následuje rozhovor s rodičem. Psychologická „diagnóza“ na rozdíl od diagnózy lékařské nezahrnuje jen popis dysfunkcí a nedostatků. Psycholog rodiče informuje o průběhu celého vyšetření, vyjádří se k úrovni schopností dítěte a k jeho chování během vyšetření (úroveň pozornosti, práceschopnost). Psycholog v žádném případě není tím, kdo rozhoduje o tom, zda dítě nestoupí či nenastoupí do školy. Konečné rozhodnutí leží pouze na rodičích. Psycholog pouze doporučuje, nabízí možnosti. S rodiči probere případná rizika předčasného nástupu do školy, doporučí, jakým způsobem s dítětem pracovat, jak rozvíjet jeho schopnosti a dovednosti.

Nadané děti

Oproti dřívějšku se v současné době věnuje poměrně velká pozornost dětem, jejichž nadání v některém směru výrazně přesahuje schopnosti jejich vrstevníků. Pro takovéto děti je jednou z možností předčasný nástup do školy. Stejně jako u odkladů školní docházky je v tomto případě nutné posouzení psychologem.

Typický je pro děti s vysokým nadáním předstih v rozvoji řeči, brzy užívají metafory, mají rády slovní hříčky, rády komunikují, jsou velmi zvídavé, nespokojí se s jednoduchou odpovědí. Nadané děti se často ještě v předškolním věku samy z vlastního popudu naučí číst, mají zájem o abstraktní symboly, o čísla, hodnotu peněz. Často mívají výbornou paměť. Jsou kreativní, sami hledají vlastní svébytná řešení úkolů. Mívají široké spektrum zájmů, typické jsou časné intelektuální zájmy nepřiměřené věku. Zajímají se o smysl života, kladou složité otázky ohledně původu života. Mívají vysokou schopnost koncentrace, ale dokáží dělat i více věcí současně (tím se zdá jejich pozornost roztříštěná a povrchní).

V mateřské škole může mít vysoce nadané dítě problémy v kontaktu s vrstevníky, nevyhledává je, bývá spíše osamocené. Někdy se obtížněji adaptuje, odmítá nabízené aktivity, protože se mu zdají příliš jednoduché nebo hloupé. Může působit neukázněně, neustále se vyptává, potřebuje sdělovat svoje názory. Nadané děti někdy bývají fyzicky méně zdatné, neobratné, nedostatečně manuálně zručné. Obtížně snáší autoritativní komunikaci. Dostane-li se nadané dítě do konfliktu s učitelkou, může dojít až k regresivním projevům v jeho chování.

Vytipování nadaných dětí bývá mnohdy obtížnějším úkolem než vytipování dětí potenciálně školsky problémových. Rovněž děti nadané je vhodné doporučit k odbornému psychologickému vyšetření. I v případě, že rodiče nebudou požadovat předčasný nástup dítěte do školy, může psycholog doporučit vhodné metody a postupy, jak nadání dítěte dále rozvíjet, případně jak pomoci při začleňování dítěte do kolektivu vrstevníků.

Odklad školní docházky – dodatek

Podle zákona se k zápisům do prvních tříd musí dostavit všechny děti, které k 31. srpnu daného roku dosáhnou šesti let věku. Není-li dítě školsky zralé, mohou jeho rodiče požádat o odložení školní docházky o jeden rok. Žádost o odklad školní docházky podávají rodiče písemně k rukám ředitele příslušné základní školy. K žádosti o odklad je nutné doložit doporučení odborného pracoviště – pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogického centra nebo pediatra. O odkladu pak dostane rodič písemné rozhodnutí, proti kterému se může do 15 dnů odvolat. O rok později je dítě automaticky zapsáno do první třídy.

V případě vážných problémů při zaškolení (dítě do školy nastoupí, ale z nejrůznějších důvodů není schopné vyhovět požadavkům první třídy) je možno žádat dodatečné odložení školní docházky. Toto opatření je možné realizovat nejpozději do konce prvního pololetí prvního ročníku. Žádost se rovněž podává k rukám ředitele školy.

Mgr. Eva Kneblová (dětská psycholožka)

Vstupte do diskuze Předškoláci